Moderní české technologické nanodružice z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. VZLUSAT-1 se stal nejdéle fungujícím 2U cubesatem na světě a nesl první rentgenový dalekohled s optikou račího oka.
Obsah hesla
[Rejstřík]České nanodružice VZLUSAT-1 a VZLUSAT-2
V 21. století prochází dobývání kosmu radikální revolucí zvanou NewSpace. Namísto obřích družic o hmotnosti několika tun za miliardy korun se do popředí dostávají miniaturní družice – tzv. CubeSaty, které mají velikost krabice od bot, ale díky pokročilé mikroelektronice dokáží provádět seriózní vědecký a technologický výzkum.
Česká republika v této oblasti hraje první ligu. Zásluhu na tom má především Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) v Praze, který ve spolupráci s českými univerzitami (ČVUT, ZČU) a inovativními technologickými firmami vyvinul a úspěšně provozuje družice VZLUSAT-1 a VZLUSAT-2.
1. VZLUSAT-1: Světový rekordman na oběžné dráze #
Družice VZLUSAT-1 odstartovala 23. června 2017 na indické raketě PSLV-C38 v rámci mezinárodního vědeckého konsorcia QB50.
- Šlo o miniaturní družici formátu 2U CubeSat (rozměry pouhých 10 × 10 × 20 cm a hmotnost 2 kg).
- Přestože plánovaná životnost byla pouze 1 rok, družice fungovala a odesílala telemetrii a vědecká data neuvěřitelných 5 let a 11 měsíců (zanikla v atmosféře až v červnu 2023).
- Stala se tak druhou nejdéle fungující českou družicí v historii (po Magionu 5) a držitelem světového rekordu v délce aktivního života mezi všemi 2U CubeSaty světa!
2. Unikátní dalekohled: Kosmické "Račí oko" #
Nejvýznamnějším vědeckým úspěchem VZLUSAT-1 bylo ověření prvního miniaturního rentgenového dalekohledu na světě na palubě CubeSatu:
- Rentgenové paprsky procházejí běžným sklem jako světlo oknem, nelze je tedy zaostřit běžnými čočkami ani parabolickými zrcadly.
- Čeští vědci a inženýři z firem Rigaku a ČVUT se proto inspirovali přírodou – okem mořského raka. To není tvořeno čočkami, ale tisíci miniaturních čtvercových kanálků s hladkými zrcadlovými stěnami, které odrážejí paprsky pod velmi malým úhlem (tzv. pastýřský odraz).
- VZLUSAT-1 úspěšně prokázal, že i miniaturní nanodružice může nést širokoúhlý rentgenový teleskop pro sledování slunečních erupcí či záblesků z hlubin kosmu!
3. Detektor Timepix: Česká stopa z CERNu #
Srdcem rentgenového dalekohledu i radiačního monitoru na obou družicích se stal čip Timepix:
- Jde o převratný hybridní pixelový křemíkový detektor, vyvinutý v mezinárodní spolupráci CERNu, na jejímž vývoji a kosmické aplikaci se zásadně podílel Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF).
- Detektor dokáže v reálném čase nejen změřit energii dopadající částice, ale přímo "vyfotografovat" její stopu – rozezná těžký iont kosmického záření od protonu, elektronu či rentgenového fotonu.
- VZLUSAT-1 a 2 díky tomu zmapovaly nebezpečné radiační pole v Jihoatlantické geomagnetické anomálii, kudy musí létat i mezinárodní stanice ISS.
4. VZLUSAT-2: První české snímky Země ve vysokém rozlišení #
Dne 13. ledna 2022 vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX (mise Transporter-3) z floridského mysu Canaveral druhou českou nanodružici – VZLUSAT-2 (velikost 3U, hmotnost 4 kg).
Tato družice představuje skutečný technologický skok:
- Je vybavena přesným systémem stabilizace a orientace (ADCS) s reakčními kolečky rotujícími tisíckrát za minutu.
- Nese dvě optické kamery pro dálkový průzkum Země. Dokáže pořídit snímky povrchu s rozlišením 15 metrů na pixel – zachytila detailní záběry České republiky, Prahy, vodních nádrží i lesních komplexů.
- Spolupracuje v mezinárodní síti pro detekci kosmických záblesků gama (GRB) – nejmohutnějších explozí ve vesmíru, které vznikají při zániku obřích hvězd nebo srážkách neutronových hvězd.
Družice VZLUSAT položily pevný základ modernímu českému kosmickému průmyslu a připravily půdu pro připravovanou českou národní družicovou konstelaci.
