Menší a vnější měsíc Marsu, hladký prachový svět bezpečně obíhající nad synchronní drahou s mikrogravitací.
Obsah hesla
[Rejstřík]Deimos: Vnější prachový měsíc Marsu
Deimos (v řecké mytologii bůh děsu a dvojče Phobosu) je menším a vnějším ze dvou přirozených satelitů planety Mars. S rozměry přibližně je jedním z nejmenších známých měsíců planet ve Sluneční soustavě.
Na rozdíl od svého dramatického bratra Phobosu se Deimos těší zcela odlišnému osudu: obíhá bezpečně nad synchronní drahou Marsu, což znamená, že se od planety nepatrně vzdaluje. Navíc je pokryt mimořádně silnou peřinou prachového regolitu, která zarovnala téměř všechny terénní nerovnosti a dodává měsíci neobvykle hladký vzhled.
1. Objev v srpnu 1877 #
Deimos objevil americký astronom Asaph Hall v noci na 12. srpna 1877 pomocí velkého čočkového dalekohledu Námořní observatoře USA ve Washingtonu. Hall objevil Deimos šest dní před Phobosem, neboť vnější měsíc se nachází dále od oslnivého jasu planety a jeho slabý svit byl snáze polapitelný.
Názvy obou měsíců navrhl Henry Madan ze slavné koleje v Etonu, který se inspiroval patnáctým zpěvem Homérovy Iliady, kde bůh války Árés svolává své dva věrné syny a služebníky – Strach (Phobos) a Děs (Deimos).
2. Pozorování z marsovské oblohy #
Deimos obíhá Mars v průměrné vzdálenosti od středu planety ( nad povrchem) s periodou 30 hodin a 18 minut.
Vzhledem k tomu, že marsovský den (sol) trvá 24 hodin a 37 minut, Deimos obíhá jen o málo pomaleji, než jakou rychlostí se Mars otáčí kolem své osy:
- Pomalý poutník oblohou: Pro marsovského pozorovatele vychází Deimos na východě, ale po obloze se pohybuje nesmírně pomalu. Trvá celých 2,7 marsovského dne (cca 65 hodin), než urazí dráhu od východního k západnímu obzoru!
- Jasná hvězda bez detailů: Protože je malý a vzdálenější, na obloze Marsu se nejeví jako zřetelný disk, nýbrž jako oslnivě zářící bod – podobně jako večerní Venuše při pohledu ze Země (jeho zdánlivý úhlový průměr je pouhé 2 obloukové minuty, což je na hranici rozlišovací schopnosti lidského oka).
3. Hladký svět pod tlustou vrstvou prachu #
Zatímco Phobos je posetý ostrými krátery a protkán hlubokými rýhami, snímky Deimosu ze sond Viking 1, Mars Global Surveyor a Mars Reconnaissance Orbiter odhalily překvapivě hladký, sametový povrch.
Důvodem je silná vrstva prachového regolitu o mocnosti až 100 metrů. Když do Deimosu narazí mikrometeorit, vyvržený materiál sice unikne z tělesa, ale gravitace Marsu jej udrží na blízké oběžné dráze, odkud pomalu padá zpět na Deimos a zaplňuje krátery jako husté sněhové závěje. Dva největší pojmenované krátery na Deimosu nesou jména slavných literátů: Swift (průměr , po Jonathanu Swiftovi, který existenci dvou měsíců Marsu záhadně předpověděl v Gulliverových cestách v roce 1726) a Voltaire (průměr ).
4. Mikrogravitace: Únik na jízdním kole #
Gravitace na Deimosu je mikroskopická: dosahuje pouhých (zhruba třítisícina pozemského tíhového zrychlení). Člověk vážící na Zemi 80 kg by na povrchu Deimosu vážil pouhých 25 gramů!
Úniková rychlost činí pouhých (). To znamená, že atlet s dobrým rozběhem, člověk skákající z trampolíny nebo cyklista jedoucí na horském kole by z povrchu Deimosu mohl dosáhnout druhé kosmické rychlosti a odletět do meziplanetárního prostoru.
