NASA objevila na Měsíci kráter široký přibližně 222 metrů, který na starších snímcích vůbec neexistoval. Nejde o dávnou stopu po asteroidu z éry dinosaurů, ale o čerstvý zásah z roku 2024. Nový kráter je největší nově vzniklou impaktní strukturou, kterou se podařilo spolehlivě zaznamenat na povrchu jiného světa — a ukazuje, že Měsíc rozhodně není neměnný, tichý a geologicky „mrtvý“.
Astronomové objevili hvězdu, která kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy letí rychlostí až 25 000 kilometrů za sekundu. Objekt označený S301 se při nejbližším průletu pohybuje rychlostí přes 8 % rychlosti světla a stal se tak nejrychlejší známou hvězdou v naší Galaxii. Objev zveřejněný 19. srpna 2026 může pomoci určit, zda se centrální černá díra Sagittarius A* otáčí.
V pátek 28. srpna 2026 čeká pozorovatele v Česku mimořádně hluboké částečné zatmění Měsíce. Zemský stín zakryje až 96,3 % měsíčního disku — jen úzký okraj Měsíce zůstane mimo nejtmavší část stínu. Z Prahy se však úkaz odehraje nízko nad západním obzorem a jeho maximum nastane téměř přesně ve chvíli, kdy Měsíc zapadá. Kdo bude chtít vidět nejdramatičtější fázi, bude potřebovat jasnou oblohu, budík a ničím nerušený výhled na západ.
Rok 2027 nebude jen rokem mimořádného zatmění Slunce. Na obloze se vystřídají jasné planety, meteorické roje, blízká setkání Měsíce s planetami, superměsíce, tři zatmění Měsíce i průlet velkého asteroidu v kosmicky těsné vzdálenosti. Některé úkazy uvidíte z města pouhýma očima, jiné budou stát za výlet za tmavou oblohou nebo za menší dalekohled.
Lidstvo dosáhlo dalšího historického milníku. NASA oznámila 17. srpna 2026, že James Webb Space Telescope poprvé v historii přímo pozoroval formování planetárního systému kolem mladé hvězdy. Jde o okamžik, kdy se z prachového disku rodí nové světy – něco, co astronomové teoreticky předpovídali desítky let, ale nikdy nemohli přímo vidět.
NASA objevila na Měsíci kráter široký přibližně 222 metrů, který na starších snímcích vůbec neexistoval. Nejde o dávnou stopu po asteroidu z éry dinosaurů, ale o čerstvý zásah z roku 2024. Nový kráter je největší nově vzniklou impaktní strukturou, kterou se podařilo spolehlivě zaznamenat na povrchu jiného světa — a ukazuje, že Měsíc rozhodně není neměnný, tichý a geologicky „mrtvý“.
Ještě nedávno byla kometa 220P/McNaught tak slabá, že ji dokázaly zachytit jen větší dalekohledy. Dvě nečekané erupce v průběhu roku 2026 ale její jasnost zvýšily přibližně dvacetitisíckrát. Kometa nyní září nápadnou zelenou komou a krátkým prachovým ohonem — a při dobrých podmínkách ji lze spatřit pomocí triedru nebo zachytit delší fotografickou expozicí.
NASA dokončila tankování vesmírného dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope a míří k jeho startu nejdříve 30. srpna 2026. Observatoř má za úkol zmapovat vesmír v dosud nevídaném měřítku — od temné energie přes vzdálené galaxie až po planety u cizích hvězd. A na rozdíl od Jamese Webba nebude hlavní síla Romanu spočívat v detailním pohledu na malý výsek oblohy, ale v rychlosti, širokém zorném poli a obrovském objemu dat.
Vědci dosáhli jednoho z největších milníků v hledání života ve vesmíru. Poprvé v historii se podařilo potvrdit atmosféru u kamenné exoplanety, která obíhá ve své hvězdné obyvatelné zóně – tedy tam, kde by mohla existovat voda v tekutém stavu.
Sledujte nejnovější dění ve světě astronomie a kosmonautiky. Přinášíme vám ověřené vědecké poznatky a hluboké analýzy.
NASA objevila na Měsíci kráter široký přibližně 222 metrů, který na starších snímcích vůbec neexistoval. Nejde o dávnou stopu po asteroidu z éry dinosaurů, ale o čerstvý zásah z roku 2024. Nový kráter je největší nově vzniklou impaktní strukturou, kterou se podařilo spolehlivě zaznamenat na povrchu jiného světa — a ukazuje, že Měsíc rozhodně není neměnný, tichý a geologicky „mrtvý“.
Nancy Grace Roman Space Telescope je ve vesmíru teprve několik týdnů, ale už dosáhl zásadního milníku: jeho hlavní vědecký přístroj poprvé zachytil světlo vzdálených hvězd. První snímek zatím nevypadá jako další ikonická fotografie z Jamese Webba — hvězdy jsou rozostřené a připomínají barevné prstence. Právě to je ale dobrá zpráva. Romanův Wide Field Instrument funguje, jeho 18 infračervených detektorů pracuje podle očekávání a NASA může začít s přesným nastavováním optiky na cestě k prvnímu vědeckému snímkování v roce 2027.
Evropsko-japonská mise BepiColombo vstoupila do rozhodující fáze své cesty. Po osmi letech letu vnitřní Sluneční soustavou se 3. září 2026 oddělil Mercury Transfer Module — přeletový modul, který sondu poháněl a navigoval během dlouhé meziplanetární výpravy. Teď už zbývá jediný cíl: bezpečně zpomalit, nechat se zachytit gravitací Merkuru a poprvé začít zkoumat nejmenší planetu Sluneční soustavy ze stabilní oběžné dráhy.
Když sonda New Horizons v červenci 2015 prolétla kolem Pluta, ukázala svět, který překvapil astronomy i veřejnost. Místo staré, jednolitě zmrzlé koule odhalila srdcovitou planinu, obří ledovcové proudy, vysoké hory, modravý opar a povrch rozdělený do oblastí s odlišným chemickým složením. NASA dnes zveřejnila znovu výrazný snímek Pluta v takzvaných vylepšených barvách — a nejde jen o estetiku. Barvy pomáhají číst geologickou historii tohoto vzdáleného světa.
Ještě nedávno byla kometa 220P/McNaught tak slabá, že ji dokázaly zachytit jen větší dalekohledy. Dvě nečekané erupce v průběhu roku 2026 ale její jasnost zvýšily přibližně dvacetitisíckrát. Kometa nyní září nápadnou zelenou komou a krátkým prachovým ohonem — a při dobrých podmínkách ji lze spatřit pomocí triedru nebo zachytit delší fotografickou expozicí.
V pátek 28. srpna 2026 čeká pozorovatele v Česku mimořádně hluboké částečné zatmění Měsíce. Zemský stín zakryje až 96,3 % měsíčního disku — jen úzký okraj Měsíce zůstane mimo nejtmavší část stínu. Z Prahy se však úkaz odehraje nízko nad západním obzorem a jeho maximum nastane téměř přesně ve chvíli, kdy Měsíc zapadá. Kdo bude chtít vidět nejdramatičtější fázi, bude potřebovat jasnou oblohu, budík a ničím nerušený výhled na západ.
Galaxie v mladém vesmíru už astronomům několik let komplikují život. Vypadaly příliš velké, příliš vyspělé a příliš brzy vzniklé. Nová studie publikovaná 22. srpna 2026 nyní přináší ještě překvapivější zjištění: některé z nich mohou obsahovat třikrát až čtyřikrát více hvězdné hmoty, než ukazovaly dosavadní odhady. Důvodem nejsou exotické částice ani dosud neznámé zákony fyziky, ale ohromné množství drobných, slabých hvězd ukrytých ve světle jejich jasnějších sourozenců.
Astronomové objevili překvapivě bohatou chemii v okolí hvězdy HD 87643 — vzácné masivní hvězdy obklopené plynem a prachem. Radioteleskopická síť ALMA zde poprvé odhalila molekuly obsahující síru, včetně oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Objev naznačuje, že podobné hvězdy mohou do okolního vesmíru vracet chemicky bohatší materiál, než se dosud předpokládalo.
Astronomové objevili hvězdu, která kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy letí rychlostí až 25 000 kilometrů za sekundu. Objekt označený S301 se při nejbližším průletu pohybuje rychlostí přes 8 % rychlosti světla a stal se tak nejrychlejší známou hvězdou v naší Galaxii. Objev zveřejněný 19. srpna 2026 může pomoci určit, zda se centrální černá díra Sagittarius A* otáčí.
Sluneční brýle na zatmění jsou vyprodané, doma máte jen obyčejné sluneční brýle a zatmění se blíží. V takové situaci nikdy neimprovizujte s fóliemi, ztmaveným sklem, CD nebo domácími „filtry“. Existuje ale jednoduché, bezpečné a překvapivě zábavné řešení: místo přímého pohledu na Slunce promítněte jeho obraz na papír. Stačí kartonová krabice, alobal, špendlík a bílý papír. **Bezpečnost na prvním místě:** Bez certifikovaného solárního filtru se nikdy nedívejte přímo na Slunce — ani když je zčásti zakryté Měsícem, ani přes tmavé sluneční brýle. Tento návod využívá pouze **nepřímou projekci**, takže se při něm díváte na obraz Slunce promítnutý uvnitř krabice, nikoliv na Slunce samotné.
Rok 2027 nebude jen rokem mimořádného zatmění Slunce. Na obloze se vystřídají jasné planety, meteorické roje, blízká setkání Měsíce s planetami, superměsíce, tři zatmění Měsíce i průlet velkého asteroidu v kosmicky těsné vzdálenosti. Některé úkazy uvidíte z města pouhýma očima, jiné budou stát za výlet za tmavou oblohou nebo za menší dalekohled.
NASA dokončila tankování vesmírného dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope a míří k jeho startu nejdříve 30. srpna 2026. Observatoř má za úkol zmapovat vesmír v dosud nevídaném měřítku — od temné energie přes vzdálené galaxie až po planety u cizích hvězd. A na rozdíl od Jamese Webba nebude hlavní síla Romanu spočívat v detailním pohledu na malý výsek oblohy, ale v rychlosti, širokém zorném poli a obrovském objemu dat.
I ten největší dalekohled na Zemi se musí dívat skrz neklidnou atmosféru. Vzduch nad námi se neustále pohybuje, mění teplotu a ohýbá světlo vzdálených hvězd. Proto hvězdy blikají a proto mohou být snímky z pozemních observatoří rozmazané. Adaptivní optika tento problém řeší způsobem, který zní jako science fiction: teleskop vystřelí do oblohy laser, změří deformaci světla a stovkykrát za sekundu upraví tvar svého zrcadla.
V jedné vzdálené galaxii astronomové našli něco, co dosud nikdo neviděl: tři aktivní supermasivní černé díry. Jejich objev nabízí vzácný pohled na období, kdy byl vesmír ještě mladý, galaxie se často srážely a černé díry v jejich středech rostly překvapivě rychle.
„Viděl jsem padající hvězdu!“ říkáme často, když přes noční oblohu prolétne jasná čára. Ve skutečnosti ale hvězda nikam nepadá. Díváme se na drobný kousek kosmického materiálu, který se ve vysoké atmosféře Země rozpálil a zazářil. A právě tady začíná zmatek v pojmech: asteroid, meteoroid, meteor a meteorit nejsou synonyma. Každé slovo popisuje jiný objekt — nebo jinou fázi jeho cesty.
Lidstvo dosáhlo dalšího historického milníku. NASA oznámila 17. srpna 2026, že James Webb Space Telescope poprvé v historii přímo pozoroval formování planetárního systému kolem mladé hvězdy. Jde o okamžik, kdy se z prachového disku rodí nové světy – něco, co astronomové teoreticky předpovídali desítky let, ale nikdy nemohli přímo vidět.
Vědci dosáhli jednoho z největších milníků v hledání života ve vesmíru. Poprvé v historii se podařilo potvrdit atmosféru u kamenné exoplanety, která obíhá ve své hvězdné obyvatelné zóně – tedy tam, kde by mohla existovat voda v tekutém stavu.
Články se načítají také automaticky při rolování dolů
Vyberte jinou kategorii nebo zkuste vyhledat jiné klíčové slovo.
Každý týden to nejdůležitější z astronomie a kosmonautiky přímo do vaší schránky. Žádný spam, jen čistý vesmír.
Kdykoliv se můžete odhlásit. Vaše data jsou u nás v bezpečí.
AI Asistent & Živý Operátor
Vyberte téma vašeho dotazu, abychom vás spojili se správným operátorem: