Roman je připraven: nový teleskop NASA odstartuje dříve, než se čekalo

Vesmírný dalekohled Nancy Grace Roman, který NASA připravuje k vypuštění pomocí rakety Falcon Heavy. Kredit: NASA

Startovní okno se otevírá 30. srpna

Roman Space Telescope má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na raketě SpaceX Falcon Heavy. NASA aktuálně uvádí termín „nejdříve 30. srpna 2026 v 7:26 EDT“, což odpovídá 13:26 středoevropského letního času. Skutečný čas startu se může změnit podle počasí, stavu rakety nebo posledních technických kontrol. [1]

Tankování observatoře patří mezi nejvýznamnější milníky před startem. Teleskop získal pohonné látky, které bude potřebovat pro korekce dráhy, přesun na pracovní orbitu kolem bodu L2 a dlouhodobé udržování své pozice.

Po startu se Roman nevydá na oběžnou dráhu Země jako Hubble. Zamíří přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země do oblasti známé jako druhý Lagrangeův bod neboli L2. Ve stejné oblasti už pracuje také James Webb Space Telescope.

Cíl není jeden obrázek. Cílem je kosmická mapa.

Romanův dalekohled bude pozorovat ve viditelném a blízkém infračerveném světle. Jeho hlavní zrcadlo má průměr 2,4 metru — stejně jako Hubbleův teleskop. Zásadní rozdíl je ale v tom, co uvidí za jediný snímek.

Jeho hlavní přístroj, Wide Field Instrument, nabídne zorné pole přibližně 100krát větší než Hubble. To neznamená, že Roman bude „stokrát lepší“. Znamená to, že dokáže za stejný čas přehlédnout nesrovnatelně větší část oblohy.

Představte si rozdíl mezi makrofotografií jednoho listu a leteckou mapou celé krajiny. Webb dokáže zkoumat jeden mimořádně zajímavý objekt do detailu. Roman bude hledat souvislosti mezi obrovským množstvím objektů.

Největší otázka: proč se rozpínání vesmíru zrychluje?

Jedním z hlavních úkolů mise bude výzkum temné energie. Jde o název pro neznámý jev nebo složku vesmíru, kterou astronomové používají k vysvětlení zrychlujícího se rozpínání vesmíru.

Galaxie se od sebe vzdalují už od Velkého třesku. Dlouho se očekávalo, že gravitace toto rozpínání postupně zpomalí. Pozorování vzdálených supernov ale na konci 90. let ukázala opak: rozpínání se v posledních miliardách let zrychluje.

Roman bude zkoumat tuto otázku třemi nezávislými metodami:

• Supernovy🪐 AstroWiki EncyklopedieSupernovyNejvětší kosmické exploze ve vesmíru, termonukleární supernovy Ia jako standardní svíčky a kolapsové supernovy rodící neutronové hvězdy....Otevřít heslo v encyklopedii → typu Ia: jejich známá jasnost dovoluje měřit vzdálenosti napříč vesmírem.
• Baryonové akustické oscilace: jemný vzor v rozložení galaxií, který funguje jako kosmické měřítko.
• Slabé gravitační čočkování: nepatrné deformace obrazů vzdálených galaxií způsobené hmotou mezi nimi.

Každá metoda sleduje jiný aspekt vývoje vesmíru. Dohromady mohou ukázat, zda se temná energie v čase mění, nebo zda odpovídá vlastnosti prostoru popsané Einsteinovou obecnou relativitou. [2][3]

Miliony galaxií, ale také osamělé planety

Roman nebude sledovat jen vzdálený vesmír. Jedna část programu se zaměří na mikročočkování — krátkodobé zesílení světla vzdálené hvězdy, když se mezi ni a Zemi dostane jiná hvězda nebo planeta.

Pokud kolem této popřední hvězdy obíhá planeta, její gravitace může vytvořit v signálu krátkou, ale měřitelnou odchylku. Tato metoda je výjimečná tím, že dokáže odhalovat planety, které jsou:

• daleko od své hvězdy,
• příliš malé nebo chladné pro jiné metody,
• nebo dokonce zcela osamělé a neobíhají žádnou hvězdu.

NASA očekává, že Roman významně rozšíří katalog exoplanet, zejména v oblastech, kde současné metody mají omezenou citlivost. Může odhalit světy o hmotnosti Marsu, plynné obry ve vzdálených drahách i volně putující planety vyvržené ze svých původních soustav. [2]

Koronograf: technologie pro budoucí přímé snímky exoplanet

Vedle hlavního širokoúhlého přístroje ponese Roman také Coronagraph Instrument. Jeho úkol je mimořádně náročný: blokovat oslnivé světlo hvězdy, aby bylo možné zachytit velmi slabé objekty v jejím okolí.

Přímé pozorování exoplanety je podobné, jako kdybyste se z Prahy snažili zahlédnout světlušku vedle silného reflektoru. Hvězda je totiž obvykle miliardkrát jasnější než planeta, která ji obíhá.

Romanův koronograf nebude primárně určen k objevení tisíců nových planet. Bude technologickým demonstrátorem. Má ověřit kombinaci přesné optiky, deformovatelných zrcadel a masek blokujících světlo, které budou později využity pro specializované mise hledající světy podobné Zemi. [2][4]

Co se bude dít po startu

Cesta k bodu L2 potrvá několik týdnů. Po dosažení cílové oblasti bude následovat postupné rozvinutí, testování a kalibrace systémů.

Hlavní fáze po vypuštění bude vypadat přibližně takto:

1. Falcon Heavy vynese observatoř na únikovou dráhu od Země.
2. Roman zahájí samostatnou cestu k bodu L2.
3. Solární panely a komunikační systémy přejdou do běžného provozu.
4. Teleskop projde testy navigace, termální stability a optiky.
5. Vědecké přístroje se postupně ochladí, zkalibrují a začnou pořizovat první data.
6. Po úspěšném ověření začne hlavní vědecká mise.

Roman bude na rozdíl od pozemních dalekohledů pracovat téměř nepřetržitě. Jeho poloha u L2 mu umožní držet Slunce🪐 AstroWiki EncyklopedieSlunceSlunce je centrální hvězdou naší planetární soustavy, žlutý trpaslík spektrální třídy G2V, který svou gravitací váže všechna tělesa od plane...Otevřít heslo v encyklopedii →, Zemi a Měsíc🪐 AstroWiki EncyklopedieMěsícMěsíc je jediný přirozený satelit Země, pátý největší měsíc Sluneční soustavy, těleso vzniklé obřím impaktem protoplanety Theia a dosud jedi...Otevřít heslo v encyklopedii → přibližně ve stejném směru, což zjednoduší tepelnou ochranu i pozorování slabých infračervených zdrojů.

Proč nese jméno Nancy Grace Roman

Mise je pojmenována po americké astronomce Nancy Grace Roman, která bývá označována za „matku Hubbleova teleskopu“. V NASA pomohla prosadit myšlenku, že velké observatoře ve vesmíru mohou zásadně proměnit astronomii.

V době, kdy byly kosmické mise teprve v začátcích, prosazovala Roman potřebu systematických vesmírných observatoří. Její práce pomohla položit základy programům, z nichž později vzešel Hubble, Webb i samotný Roman Space Telescope.

Název mise proto připomíná nejen konkrétní vědkyni, ale i změnu v přístupu k výzkumu vesmíru: od jednotlivých experimentů k dlouhodobým observatořím, které slouží celé vědecké komunitě.

Mise, která bude pracovat po boku ostatních

Roman nenahrazuje Hubble ani Webb. Každý z těchto teleskopů má jinou roli.

Roman může v rozsáhlé části oblohy objevit zvláštní supernovu, vzdálenou galaxii, objekt ovlivněný gravitačním čočkováním nebo kandidáta na exoplanetu. Webb pak může stejný cíl prozkoumat mnohem detailněji v infračerveném spektru. Pozemní dalekohledy mohou doplnit spektrální měření a další observatoře mohou sledovat objekt v rentgenovém, rádiovém nebo ultrafialovém záření.

Právě taková spolupráce je jedním z hlavních důvodů, proč je Roman důležitý. Nejde jen o další teleskop. Má fungovat jako mimořádně výkonný průzkumník, který ukáže, kde se ve vesmíru děje něco zajímavého.

Sledujte mise živě: Aktuální i plánované kosmické mise, starty raket a jejich živé přenosy najdete v přehledu Vesmírné mise na AstroHubu.

Reference

[1] NASA (2026). NASA Fuels Roman Space Telescope for Late August Launch.
https://science.nasa.gov/blogs/roman/2026/07/27/nasa-fuels-roman-space-telescope-for-late-august-launch/

[2] NASA. Nancy Grace Roman Space Telescope.
https://science.nasa.gov/mission/roman-space-telescope/

[3] NASA. Roman Space Telescope: Dark Energy.
https://science.nasa.gov/mission/roman-space-telescope/science/dark-energy/

[4] NASA. Roman Coronagraph Instrument.
https://science.nasa.gov/mission/roman-space-telescope/roman-coronagraph-instrument/