První občan Slovenské republiky ve vesmíru (385. člověk v kosmu). V únoru 1999 strávil osm dní na palubě ruské orbitální stanice Mir v rámci vědecké mise Štefánik.
Obsah hesla
[Rejstřík]Ivan Bella – První slovenský kosmonaut
V sobotu 20. února 1999 v 5 hodin a 18 minut ráno našeho času se k obloze z kazašského Bajkonuru vznesla nosná raketa Sojuz-U. V transportní lodi Sojuz TM-29 seděl čtyřiatřicetiletý stíhací pilot Ivan Bella, který se tímto okamžikem zapsal do světové historie jako první občan samostatné Slovenské republiky ve vesmíru a celkově 385. pozemšťan v kosmu.
Jeho kosmická výprava, pojmenovaná symbolicky Mise Štefánik na počest generála a slavného astronoma Milana Rastislava Štefánika, představovala mimořádný úspěch slovenské vědy, která na orbitální stanici Mir realizovala sérii špičkových experimentů.
1. Od stíhaček MiG-21 k Hvězdnému městečku #
Ivan Bella se narodil v obci Dolná Lehota u Brezna. Vystudoval Vojenskou leteckou akademii Slovenského národního povstání v Košicích a sloužil jako pilot nadzvukových stíhacích letounů na základnách v Přerově a na Sliači.
Když v roce 1997 vznikla mezivládní dohoda mezi Ruskou federací a Slovenskem o realizaci kosmického letu v rámci deblokace ruského státního dluhu, přihlásily se desítky slovenských vojenských letců. Po přísných selekčních sítech odcestovala do Hvězdného městečka u Moskvy finální dvojice:
- Ivan Bella (určen pro hlavní posádku).
- Michal Fulier (záložní kosmonaut).
Oba piloti prošli intenzivním ročním výcvikem na trenažérech lodi Sojuz TM a orbitálního komplexu Mir, zvládli nácviky havarijních situací i náročné lékařské a psychologické zkoušky.
2. Let Sojuzu TM-29 a spojení s Mirem #
Posádku lodi Sojuz TM-29 tvořili tři muži tří různých národností:
- Viktor Afanasjev (zkušený ruský velitel).
- Jean-Pierre Haigneré (francouzský palubní inženýr agentury CNES/ESA).
- Ivan Bella (slovenský kosmonaut-výzkumník).
Dva dny po startu, 22. února 1999, se Sojuz TM-29 úspěšně přiblížil ke stanici Mir a měkce zakotvil na stykovém uzlu modulu Kvant-1. Bellu na palubě přivítali stávající ruští obyvatelé stanice Gennadij Padalka a Sergej Avdějev.
3. Vědecký program Mise Štefánik #
Během šesti dnů intenzivní práce na stanici Mir realizoval Ivan Bella vědecký program připravený ústavy Slovenské akademie věd (SAV), univerzitami a Ministerstvem obrany SR:
- Experiment Křepelka (SK-Inkubátor): Světově unikátní biologický výzkum Ústavu biochemie a genetiky živočichů SAV. Bella vezl na Mir speciální inkubátor se 60 oplozenými vajíčky japonské křepelky (Coturnix japonica). V beztíži se z nich pod jeho rukama úspěšně vylíhlo 36 kuřat! Šlo o klíčový výzkum toho, jak se vyvíjí embryo ptáků v mikrogravitaci a zda mohou být ptáci v budoucnu chováni jako zdroj potravy pro lidské posádky při letech na Mars. Tři z vylíhnutých kuřat Bella v transportním kontejneru živá dopravil zpět na Zemi.
- Experiment Endotest: Výzkum Ústavu experimentální endokrinologie SAV pod vedením prof. Richarda Kvetňanského. Zkoumal odezvu lidského těla a produkci stresových hormonů při fyzické a psychické zátěži v beztížném stavu.
- Experiment Dozimetria: Měření úrovně kosmického a slunečního záření uvnitř jednotlivých modulů Miru pomocí termoluminiscenčních senzorů vyvinutých v Ústavu experimentální fyziky SAV v Košicích.
- Experiment Senso-asymetria: Zkoumání změn ve vestibulárním systému a orientaci v prostoru při náhlých pohybech hlavou a očima v beztíži.
Dne 28. února 1999 nasedl Ivan Bella do návratového modulu starší kosmické lodi Sojuz TM-28 společně s velitelem Gennadijem Padalkou (který na Miru končil svůj šestiměsíční pobyt).
Po úspěšném zážehu motoru a ohnivém průletu atmosférou přistál návratový modul na padáku v kazašské stepi, přibližně 58 kilometrů severovýchodně od města Arkalyk. Celková délka letu Ivana Belly činila 7 dní, 21 hodin a 56 minut.
5. Význam pro Slovensko #
Mise Štefánik potvrdila, že i malá země uprostřed Evropy dokáže připravit a úspěšně zrealizovat prvotřídní vědecký kosmický program. Ivan Bella se stal národním hrdinou, inspirací pro celou generaci mladých studentů technických oborů a symbolem vstupu Slovenska do rodiny kosmických národů, který v roce 2022 vyvrcholil plným asociovaným členstvím Slovenska v Evropské kosmické agentuře (ESA).
