AstroHub Logo
Domů
E-shopKategorie
Přejít do hlavní nabídky e-shopu
Vzdělávání
Publikace
Zadejte hledaný výraz pro vyhledávání napříč AstroHubem.

Vladimír Remek – První československý kosmonaut

Přepínač hloubky výkladu:

První kosmonaut z jiné země než SSSR a USA (87. člověk ve vesmíru). V březnu 1978 absolvoval téměř osmidenní misi na lodi Sojuz 28 a orbitální stanici Saljut 6.

Vladimír Remek – První československý kosmonaut

Dne 2. března 1978 v 16 hodin a 28 minut středoevropského času se navždy zapsalo do dějin světové i domácí vědy. Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala k obloze nosná raketa Sojuz nesoucí kosmickou loď Sojuz 28. Na její palubě seděl třicetiletý československý vojenský letec Vladimír Remek po boku zkušeného sovětského velitele Alexeje Gubareva.

Tímto startem se Československo stalo teprve třetí zemí planety, jejíž občan vstoupil do kosmického prostoru – celých pět let před prvním západoněmeckým astronautem a sedm let před prvním Francouzem. Vladimír Remek se stal celosvětově 87. člověkem ve vesmíru.


1. Cesta do Hvězdného městečka #

Vladimír Remek se narodil v únoru 1948 v Českých Budějovicích. Už od dětství ho fascinovalo letectví a technika. Vystudoval Vyšší letecké učiliště v Košicích a stal se stíhacím pilotem Československé lidové armády létajícím na nadzvukových strojích MiG-21. Později pokračoval ve studiu na prestižní Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy.

V roce 1976 byl v rámci mezinárodního vědeckého programu Interkosmos zahájen výběr kandidátů na kosmický let ze spřátelených zemí. Z desítek československých špičkových stíhacích pilotů prošli nejnáročnějšími lékařskými a psychologickými testy dva finalisté:

  • Vladimír Remek (společně s Alexejem Gubarevem tvořili hlavní posádku).
  • Oldřich Pelčák (společně s kosmonautem Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku).

Výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku u Moskvy trval více než rok a zahrnoval dril na centrifuze, simulace beztíže v bazénu i letounu Il-76, nácviky přistání na moři i v arktické tundře a detailní studium palubních systémů lodi Sojuz a stanice Saljut.


2. Průběh mise: Let k Saljutu 6 #

Po bezchybném navedení lodi Sojuz 28 na oběžnou dráhu kolem Země strávila posádka téměř 24 hodin sbližovacími manévry. Dne 3. března 1978 se Sojuz 28 úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6.

Uvnitř stanice Remka a Gubareva s obrovským nadšením přivítala základní dlouhodobá posádka – kosmonauti Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, kteří na stanici pobývali již od prosince 1977. Během následujících sedmi dnů vytvořila čtveřice mužů dokonale sehraný tým.


3. Československý vědecký program #

Let Sojuz 28 nebyl pouhým symbolickým gestem – šlo o plnohodnotnou vědeckou expedici, na níž se významně podílela Československá akademie věd (ČSAV):

  • Experiment Chlorella-1: Sledoval růst a rozmnožování jednobuněčných zelených řas v podmínkách mikrogravitace. Cílem byl výzkum možnosti využití řas jako budoucího zdroje kyslíku a potravy pro dlouhodobé meziplanetární lety.
  • Experiment Morava-Splav: Výzkum tavení a směrové krystalizace pevných polovodičových roztoků (chloridu olovnatého a měďnatého) ve speciální elektrické peci Splav-01. V beztíži nedochází ke gravitační sedimentaci ani k tepelné konvekci, což umožnilo vyrobit krystaly s dosud nevídanou čistotou struktury.
  • Experiment Oxymetr: Lékařský přístroj vyvinutý v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Remek na sobě měřil prokrvení tkání a nasycení krve kyslíkem při kosmické adaptaci a fyzické zátěži.
  • Subjektivní pocity: Remek otevřeně popsal pocity tzv. kosmické nemoci (kinetózy), která postihuje většinu kosmonautů během prvních dnů adaptace na beztížný stav, kdy dochází k překrvení horní poloviny těla a zmatení rovnovážného aparátu ve vnitřním uchu.

4. Návrat na Zemi #

Mise skončila 10. března 1978. Návratový modul lodi Sojuz 28 se oddělil od orbitálního úseku, vstoupil do hustých vrstev atmosféry, kde čelil teplotám tisíců stupňů Celsia, a na padákovém systému měkce dosedl do zasněžené kazašské stepi přibližně 135 km severně od města Arkalyk.

Celková doba Remkova letu činila 7 dní, 22 hodin a 17 minut, během nichž obletěl Zemi 125krát a urazil vzdálenost přes 5 milionů kilometrů.


5. Trvalý odkaz pro naši zemi #

Let Vladimíra Remka katapultoval československou vědu a přístrojovou techniku do absolutní světové špičky. Otevřel dveře desítkám českých přístrojů, které později létaly na družicích řady Magion, sondách Vega k Halleyově kometě, na stanici Mir, mezinárodní stanici ISS i na současných misích Evropské kosmické agentury (ESA).

Související hesla v AstroWiki

Váš nákupní košík

0 položek
Cena dopravy se spočítá v pokladně podle hmotnosti a dopravce.
Bezpečný nákup256-bit SSL
Rychlá expediceDo 24 hodin
Záruka 14 dníNa vrácení
Mezisoučet0 Kč
Pojištěná dopravaDle výběru v pokladně
Položky celkemkonečná cena (neplátce DPH)
0 Kč
Přejít k pokladně