Historický i praktický průvodce 110 nejkrásnějšími objekty hlubokého vesmíru severní oblohy, sestavený Charlesem Messierem.

Obsah hesla

[Rejstřík]

1.Proč katalog vznikl: Hledači komet
2.Co všechno v katalogu najdeme?
3.Význam pro amatérskou astronomii a Messierův maraton
4.Zdroje a reference

Messierův katalog (M1–M110)

Messierův katalog je nejslavnější a nejvýznamnější historický soupis objektů hlubokého vesmíru (deep-sky objects), který v 18. století sestavil francouzský astronom Charles Messier (1730–1817) se svým spolupracovníkem Pierrem Méchainem. Katalog obsahuje celkem 110 nebeských objektů – mlhovin, galaxií, otevřených a kulových hvězdokup i pozůstatků supernov.

1. Proč katalog vznikl: Hledači komet #

Paradoxem astronomické historie je, že Charles Messier neměl v úmyslu vytvořit průvodce pro pozorovatele hlubokého kosmu. Messier byl vášnivým lovcem komet (král Ludvík XV. mu přezdíval Le Furet des Comètes – Slídič komet). V 18. století přinášel objev nové komety astronomovi mezinárodní slávu a prestiž.

Při prohlídce noční oblohy malými refraktory té doby však Messier neustále narážel na difúzní, mlhavé obláčky, které při malém zvětšení vypadaly k nerozeznání od komet. Na rozdíl od nich se však vůči hvězdnému pozadí nepohybovaly. Aby se vyhnul zbytečnému zklamání a falešným poplachům, začal si tyto stacionární „falešné komety“ pečlivě zapisovat a měřit jejich souřadnice.

Prvním zapsaným objektem se 12. září 1758 stala Krabí mlhovina v souhvězdí Býka, která dostala označení M1.

2. Co všechno v katalogu najdeme? #

Katalog zahrnuje nejjasnější a nejnápadnější deep-sky objekty viditelné ze zeměpisných šířek Paříže:

Difúzní a reflexní mlhoviny: Například Velká mlhovina v Orionu (M42), Mlhovina Trifid (M20), Mlhovina Laguna (M8).
Planetární mlhoviny: Odvržené obálky zanikajících hvězd, jako je Prstencová mlhovina v Lyře (M57) nebo Činka v Lištičce (M27).
Otevřené hvězdokupy: Mladé skupiny gravitačně vázaných hvězd, např. Plejády (M45), Jesličky (M44) či M35.
Kulové hvězdokupy: Husté a prastaré sférické systémy statisíců hvězd, např. Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (M13) či M3 a M5.
Galaxie: Obří hvězdné ostrovy mimo Mléčnou dráhu, které Messier pokládal za pouhé mlhoviny: Galaxie v Andromedě (M31), Galaxie v Trojúhelníku (M33), Vírová galaxie (M51), Galaxie Sombrero (M104).
Pozůstatky supernov: M1 (Krabí mlhovina).

3. Význam pro amatérskou astronomii a Messierův maraton #

Pro amatérské pozorovatele na celém světě představuje Messierův katalog zlatý standard noční oblohy. Téměř všechny tyto objekty jsou snadno pozorovatelné i malými přenosnými dalekohledy (triedry 7×50 nebo zrcadlovými teleskopy o průměru 100–200 mm).

Každoročně na přelomu března a dubna pořádají astronomické kluby po celém světě tzv. Messierův maraton. Během jediné noci kolem novoluní umožňuje geometrie sluneční soustavy a oblohy spatřit všech 110 objektů od západu slunce do ranního rozbřesku, což představuje vrcholnou pozorovací výzvu.

4. Zdroje a reference #

Messier, C. (1781). Catalogue des Nébuleuses et des Amas d'Étoiles. Connoissance des Temps pour l'année 1784.
O'Meara, S. J. (2014). The Messier Objects. Deep-Sky Companions, Cambridge University Press.
NASA / ESA Hubble Messier Catalog Archive.

Odborný astrofyzikální text včetně stavových rovnic, efemerid a spektrální klasifikace.

Profi režim

Messierův katalog (M1–M110) – Astrofyzikální a historická systematika

1. Historický a observační kontext #

Charles Messier publikoval první verzi katalogu v roce 1771 v pamětech Francouzské akademie věd (Mémoires de l'Académie Royale des Sciences) s objekty M1 až M45. Finální autorská verze vyšla v ročence Connoissance des Temps pro rok 1784 a obsahovala objekty M1 až M103. Objekty M104 až M110 byly do oficiálního kánonu doplněny ve 20. století (historiky vědy Camille Flammarionem, Helen Sawyer Hogg a Owenem Gingerichem) na základě Messierových a Méchainových autentických marginálních poznámek.

Optické přístroje používané Messierem byly achromatické i neachromatické refraktory o aperturách 50 až 100 mm a zrcadlové reflektory ze zvonoviny (speculum metal) o průměru do 190 mm. Vzhledem k nízké odrazivosti kovu a optickým vadám té doby nedokázal rozlišit hvězdnou podstatu spirálních galaxií ani filamentární strukturu mnoha mlhovin.

2. Morfologická a astrofyzikální dekompozice #

Celkem 110 objektů katalogu se dělí do následujících astrofyzikálních tříd:

Galaxie: 40 objektů (např. členové kupy galaxií v Panně – Virgo Cluster, M87, M84, M86, spirální systémy M31, M33, M51, M81, M101).
Kulové hvězdokupy (Globular Clusters): 29 objektů (např. M13, M22, M15, M92, M3, M5). Většinou populace II s nízkou metalicitou $[Fe/H] < -1.0$ .
Otevřené hvězdokupy (Open Clusters): 26 objektů (např. M45 Plejády, M44 Praesepe, M11 Divoká kachna). Populace I ve spirálních ramenech Galaxie.
Difúzní a reflexní mlhoviny: 6 objektů (H II oblasti ionizované UV zářením masivních hvězd třídy O/B: M42, M8, M16, M17, M20).
Planetární mlhoviny: 4 objekty (M27 Činka, M57 Prstencová mlhovina, M76 Malá činka, M97 Soví mlhovina).
Pozůstatek supernovy: 1 objekt (M1 Krabí mlhovina v Býku).
Astronomické anomálie: 4 objekty (M40 – optická dvojhvězda Winnecke 4; M73 – asterismus 4 hvězd; M24 – galaktické hvězdné mračno v Střelci; M102 – duplikát galaxie M101 nebo NGC 5866).

3. Astrometrie a limitní magnituda #

Všechny objekty leží v deklinacích od $\delta = -35^\circ$ do $\delta = +70^\circ$ , což reflektuje pozorovací horizont pařížské observatoře ( $48.8^\circ$ s. š.).

Nejjasnější objekt: Plejády (M45, integrovaná vizuální magnituda $m_V \approx 1.6$ ).
Nejslabší objekt: Trpasličí eliptická galaxie M110 ( $m_V \approx 9.0$ ) či M91 ( $m_V \approx 10.2$ ).
Úhlové rozměry: Od $1^\circ$ až po $1.5'$ (planetární mlhoviny).

m_V = -2.5 \log_{10} \left( \frac{F}{F_0} \right)

Katalog představoval základní stavební kámen, na který navázal General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars (John Herschel, 1864) a následně New General Catalogue (NGC) Johna Dreyera (1888).

4. Akademické reference #

Dreyer, J. L. E. (1888). A New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars. Memoirs of the Royal Astronomical Society, 49, 1-237.
Gingerich, O. (1953). Messier and His Catalog II. Sky and Telescope, 12, 288.
Frommert, H., & Kronberg, C. (2020). The Messier Catalog Database. SEDS / NASA ADS.

Celkový počet hesel	110 objektů
Sestavitel	Charles Messier & Pierre Méchain
Období sestavení	1758–1784 (doplněno do 1966)
Typy objektů	Galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, supernovy
Nejjasnější objekt	M45 (Plejády, mag 1,6)
Observační akce	Messierův maraton (březen/duben)

Rozsah katalogu	M1 až M110
Spektrum objektů	40 galaxií, 29 kulových, 26 otevřených hvězdokup, 6 HII mlhovin, 4 planetární mlhoviny, 1 SNR, 4 asterismy/jiné
Rozsah deklinací	-35° až +70° J2000
Limitní magnituda	mV ≈ 10,2 (M91)
Původní optika	Achromatické refraktory 50–100 mm, kovové reflektory do 190 mm
Následnické katalogy	Herschel General Catalogue (GC), Dreyer NGC (1888)
Standard souřadnic	ICRS / J2000.0 ekvivalenty v SIMBAD

Messierův katalog (M1–M110)

Messierův katalog (M1–M110)

Obsah hesla

Messierův katalog (M1–M110)

1. Proč katalog vznikl: Hledači komet #

2. Co všechno v katalogu najdeme? #

3. Význam pro amatérskou astronomii a Messierův maraton #

4. Zdroje a reference #

Messierův katalog (M1–M110) – Astrofyzikální a historická systematika

1. Historický a observační kontext #

2. Morfologická a astrofyzikální dekompozice #

3. Astrometrie a limitní magnituda #

4. Akademické reference #

Literatura a vědecké reference

AstroHub Podpora

Váš nákupní košík

Messierův katalog (M1–M110)

Obsah hesla

Messierův katalog (M1–M110)

1. Proč katalog vznikl: Hledači komet #

2. Co všechno v katalogu najdeme? #

3. Význam pro amatérskou astronomii a Messierův maraton #

4. Zdroje a reference #

Messierův katalog (M1–M110) – Astrofyzikální a historická systematika

1. Historický a observační kontext #

2. Morfologická a astrofyzikální dekompozice #

3. Astrometrie a limitní magnituda #

4. Akademické reference #

Literatura a vědecké reference

Související hesla v AstroWiki

AstroHub Podpora

Váš nákupní košík