Geniální slovinský architekt Pražského hradu Tomáše G. Masaryka a jeho hluboké astronomické vize – sluneční hodiny, pojetí kosmického času a monolitický obelisk.
Obsah hesla
[Rejstřík]Josip Plečnik a astronomie: Kosmický čas a symbolika Pražského hradu
Jože (Josip) Plečnik (1872–1957) byl geniální slovinský architekt světového formátu, urbanista a dvorní architekt prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Plečnik se do historie zapsal svou monumentální a citlivou přestavbou Pražského hradu a jeho zahrad (v letech 1920 až 1934) a chrámem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech.
Méně známým, avšak naprosto fascinujícím aspektem Plečnikovy tvorby je jeho hluboký vztah k astronomii, kosmickému řádu, orientaci podle světových stran a architektonickému ztvárnění času a slunečního pohybu. Plečnik vnímal architekturu nikoli jako pouhé stavitelství, nýbrž jako posvátný kosmický dialog mezi Zemí, Sluncem a během věků.
1. Spojenectví dvou vizionářů: Plečnik a T. G. Masaryk #
Když prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1920 povolal Josipa Plečnika k obnově chátrajícího Pražského hradu, zadal mu velkolepý úkol: proměnit někdejší sídlo habsburských panovníků v otevřené, demokratické sídlo hlavy nového svobodného československého státu.
Plečnik i Masaryk sdíleli hluboký respekt k antické filozofii, geometrii a vesmírnému řádu. Plečnik do svých návrhů vnesl prastaré astronomické principy: přesnou orientaci os budov a nádvoří podle pohybu Slunce při letním i zimním slunovratu a jarní a podzimní rovnodennosti.
2. Mrákotínský obelisk: Sluneční ukazatel na III. nádvoří #
Nejvýraznějším astronomickým symbolem Plečnikovy éry na Pražském hradě je monumentální Mrákotínský monolit (Obelisk) vztyčený na III. hradním nádvoří u katedrály svatého Víta:
- Jde o štíhlý jehlan vytesaný z jediného celistvého bloku mrákotínské žuly o výšce 15,5 metru a hmotnosti téměř 100 tun.
- Původní myšlenkou Plečnika a Masaryka bylo vztyčit obelisk jako památník padlým hrdinům první světové války, avšak zároveň měl fungovat jako obří sluneční hodiny (gnómon).
- Jeho stín vržený na dláždění III. nádvoří měl v pravé sluneční poledne ukazovat meridián a symbolizovat věčný, neúprosný běh dějin a kosmického času.
3. Sluneční hodiny a symbolika v hradních zahradách #
Plečnik vetkl astronomické prvky do mnoha koutů hradního areálu:
- Zahrada Na Valech a Rajská zahrada: Terasy a vyhlídky jsou orientovány tak, aby zachycovaly sluneční paprsky v přesných fázích dne. Zdejší geometrické průzory rámovaly sluneční kotouč v období rovnodenností.
- Měření času v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně: Plečnikův slavný kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze je korunován monumentální širokou věží s největšími prosklenými hodinami v České republice o průměru 7,6 metru. Tyto obří hodiny nemají ciferník s čísly – jejich kulatý tvar funguje jako obří kosmické oko propouštějící sluneční světlo do interiéru chrámu jako astronomický světlík.
- Sluneční koule a vázy: V zahradách Hradu rozmístil kamenné mísy a žulové plastiky, jejichž proporce vycházejí z pythagorejských harmonických poměrů a odrážejí dráhy nebeských těles.
4. Odkaz Plečnikovy astronomické geometrie #
Plečnikovo pojetí architektury ukazuje, jak se vědecké poznání vesmíru prolíná s uměním a filosofií. Jeho práce na Pražském hradě dodnes udivuje astronomy i historiky umění svou geometrickou čistotou a dokonalou harmonií se slunečním cyklem.
5. Zdroje a reference #
- Prelovšek, D. (1996). Josip Plečnik: 1872–1957: Architectura Perennis. Yale University Press.
- Lukeš, Z., et al. (1996). Josip Plečnik: Architektura pro Novou Evropu. Správa Pražského hradu.
- Horyna, M. (1999). Architektura a kosmos v díle Josipa Plečnika. Umění, Ústav dějin umění AV ČR.