Zakladatel vysokohorské observatoře na Skalnatém Plese a autor světově proslulých hvězdných atlasů Atlas Coeli Skalnate Pleso.

Obsah hesla

[Rejstřík]

1.Mládí a cesta do Tater
2.Hrdinská stavba observatoře na Skalnatém Plese (1941–1943)
3.Životní dílo: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948)
4.Návrat do Čech a odkaz
5.Zdroje a reference

Antonín Bečvář (1901–1965): Architekt tatranské astronomie a tvůrce hvězdných atlasů

RNDr. Antonín Bečvář byl mimořádně všestranný český astronom, klimatolog, meteorolog, spisovatel a vizionář. V dějinách světové astronomie je navždy zapsán zlatým písmem jako zakladatel a první ředitel vysokohorské observatoře na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách a jako autor celosvětově proslulých a po desetiletí nepřekonaných hvězdných map – především monumentálního díla Atlas Coeli Skalnaté Pleso.

Jeho hvězdné atlasy vydávané v USA prestižním nakladatelstvím Sky Publishing (Harvard) používali po celá desetiletí profesionální i amatérští astronomové na celém světě, včetně specialistů americké NASA při přípravě programů Mercury, Gemini a Apollo.

1. Mládí a cesta do Tater #

Antonín Bečvář se narodil 1. května 1901 ve Staré Boleslavi. Přestože od mládí trpěl chronickými dýchacími potížemi a chatrným zdravím, vynikal nezdolnou vůlí, uměleckým nadáním (byl vynikajícím fotografem a houslistou) a vášní pro přírodní vědy. Vystudoval meteorologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V roce 1937 přišel na Slovensko a nastoupil jako státní klimatolog do lázní ve Vysokých Tatrách. Hory a křišťálově čistý tatranský vzduch mu učarovaly. Když v důsledku Mnichovské dohody a rozpadu Československa v roce 1938 hrozilo rozebrání a ztráta špičkového 60cm zrcadlového dalekohledu ze zaniklé hvězdárny ve Staré Ďale (dnešním Hurbanovu), přišel Bečvář s odvážným plánem: převézt dalekohled do Vysokých Tater a postavit novou observatoř vysoko v horách.

2. Hrdinská stavba observatoře na Skalnatém Plese (1941–1943) #

Uprostřed zuřící druhé světové války dokázal Bečvář přesvědčit slovenské úřady a na břehu morénového jezera Skalnaté pleso ve výšce 1 751 metrů nad mořem zahájil stavbu:

Veškerý stavební materiál, ocel na kopule i těžké díly dalekohledu byly vyvezeny visutou lanovkou z Tatranské Lomnice a v závěru vynášeny na zádech v krutých vysokohorských podmínkách.
Dne 19. září 1943 byla observatoř Skalnaté Pleso slavnostně otevřena a Bečvář se stal jejím prvním ředitelem.
Vytvořil zde mladý, nadšený vědecký tým (do něhož patřili např. Ludmila Pajdušáková, Lubor Kresák, Alois Paroubek a další), který se pustil do systematického vizuálního a fotografického objevování komet a meteorů. Observatoř se brzy zařadila mezi světové velmoci v objevování nových vlasatic. Sám Bečvář objevil dvě komety: C/1942 C1 (Whipple-Bernasconi-Krumpholtz-Bečvář) a periodickou kometu C/1947 F1 (Bečvář).

3. Životní dílo: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948) #

Po válce se Bečvář se svými spolupracovníky pustil do titánského úkolu: vytvořit nový, dokonale přesný a esteticky dokonalý hvězdný atlas celé nebeské sféry.

V roce 1948 vyšel Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0:

Na 16 velkoformátových mapách zachytil celou severní i jižní oblohu.
Obsahoval 35 000 hvězd až do vizuální jasnosti 7,75 mag, všechny známé kulové a otevřené hvězdokupy, galaxie, difúzní i planetární mlhoviny, hranice souhvězdí a průběh Mléčné dráhy.
Atlas byl vytvořen s tak neuvěřitelnou grafickou čistotou, přehledností a kartografickou precizností, že jej v roce 1949 zakoupila Sky Publishing Corporation v Cambridge v USA a pod názvem Skalnate Pleso Atlas of the Heavens jej vydala v desítkách nákladů pro celý svět.

V 50. letech následovala další monumentální díla vydaná v mezinárodní koedici ČSAV a Academic Press:

Atlas Eclipticalis (1958) – ekliptikální zóna s 128 000 hvězdami.
Atlas Borealis (1962) – severní hvězdná obloha s 92 000 hvězdami.
Atlas Australis (1964) – jižní hvězdná obloha.

4. Návrat do Čech a odkaz #

V roce 1951 musel Bečvář z politických a zdravotních důvodů ze Skalnatého Plesa odejít. Vrátil se do rodného domu v Brandýse nad Labem, kde si vybudoval soukromou hvězdárnu a v naprostém ústraní s obdivuhodnou pílí ručně dokončil své tři specializované atlasy. Zemřel 10. ledna 1965.

Jeho jméno nese impaktní kráter Bečvář na odvrácené straně Měsíce a planetka (4567) Bečvář.

5. Zdroje a reference #

Bečvář, A. (1948). Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0. Československá astronomická společnost, Praha.
Bečvář, A. (1964). Atlas Australis 1950.0. Nakladatelství ČSAV, Praha.
Štefl, V. (2001). K stému výročí narození Antonína Bečváře. Říše hvězd, Praha.

Odborný astrofyzikální text včetně stavových rovnic, efemerid a spektrální klasifikace.

Profi režim

RNDr. Antonín Bečvář – Astronomická kartografie, astrografie na Skalnatém Plese a atlasy oblohy

1. Založení observatoře Skalnaté Pleso (IAU kód 056) #

Geografické parametry: $49^\circ 11' 22'',\text{N}$ , $20^\circ 14' 02'',\text{E}$ , nadmořská výška $1,751,\text{m n. m.}$

Instalace zrcadlového dalekohledu Zeiss 600/3300 mm: Původně reflektor ze Staré Ďaly zachráněný v roce 1938. Instalován na německé rovníkové montáži v centrální kopuli.
Meteorologická stanice: Bečvář vybudoval špičkovou stanici s nepřetržitým záznamem aktinometrie, slunečního svitu a dynamiky tatranské bóry (padavého větru).

2. Matematická kartografie Atlasu Coeli 1950.0 #

Bečvář použil pro zobrazení nebeské sféry v epoše J1950.0 soustavu dvou různých kartografických projekcí minimalizujících úhlové a délkové zkreslení:

Polární čepičky (deklinace $|\delta| > 65^\circ$ ): Stereografická polární projekce (konformní zobrazení, kde se kružnice na sféře zobrazují jako kružnice v rovině).
Ekvatoriální a mírná pásma ( $-65^\circ \le \delta \le +65^\circ$ ): Pásmová kuželová projekce (Lambertova konformní kuželová projekce) s dvěma standardními rovnoběžkami.

Měřítko atlasu: $1^\circ = 20,\text{mm}$ (lineární rozlišení $3,\text{arcmin/mm}$ ).
Hvězdný obsah: Všech 32 571 hvězd do vizuální magnitudy $m_V = 7.75$ převzatých z katalogu Boss General Catalogue (GC) a HD katalogu (Henry Draper), doplněných o spektrální klasifikaci, proměnné hvězdy s amplitudou $> 0.5,\text{mag}$ a těsné dvojhvězdy do separace $1''$ .
Nestelární objekty: 1 847 galaxií, mlhovin a hvězdokup podle katalogů NGC a IC s přesnými izofotami vnějších kontur.

3. Trilogie pozičních atlasů (Atlas Eclipticalis, Borealis, Australis) #

Tyto monumentální katalogy vydané ČSAV v letech 1958–1964 sloužily před nástupem digitálních bází jako celosvětový standard pro astrometrii komet a planetek:

Mezní dosah: $m_V = 9.0 - 9.5,\text{mag}$ (celkem přes 250 000 hvězd).
Barevná čtyř-třídní spektrální diferenciace:
- Červená barva: Hvězdy spektrálních tříd M, N, R, S ( $T_{\text{eff}} < 3,500,\text{K}$ ).
- Žlutá/Oranžová barva: Třídy K a G ( $3,500 - 6,000,\text{K}$ ).
- Zelená barva: Třída F ( $6,000 - 7,500,\text{K}$ ).
- Modrá barva: Třídy O, B, A ( $T_{\text{eff}} > 7,500,\text{K}$ ).
  Tato inovativní chromatická klasifikace umožnila vizuálním i fotografickým pozorovatelům okamžitou spektrální orientaci v zorném poli astrografu.

4. Akademické reference #

Bečvář, A. (1948). Atlas Coeli 1950.0. Přírodovědecké vydavatelství, Praha.
Ashbrook, J. (1965). Antonín Bečvář and His Atlases of the Heavens. Sky and Telescope, 29(3), 147.
Štefl, V. (2001). Antonín Bečvář: Astronomer and Cartographer. Acta Historica Astronomiae, 13, 212.

Jméno	RNDr. Antonín Bečvář
Narození a úmrtí	1. května 1901 Stará Boleslav – 10. ledna 1965 Brandýs nad Labem
Národnost	Česká (Československo)
Klíčový čin	Zakladatel a 1. ředitel observatoře Skalnaté Pleso (1943)
Životní dílo	Atlas Coeli Skalnaté Pleso (vydán celosvětově v nakl. Sky Publishing)
Další slavná díla	Atlas Eclipticalis, Atlas Borealis, Atlas Australis
Objevené komety	C/1942 C1 a periodická kometa C/1947 F1 (Bečvář)
Ocenění na tělesech	Kráter Bečvář na odvrácené straně Měsíce, planetka (4567) Bečvář

Vzdělání	RNDr. na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (1934)
Atlas Coeli 1950.0	16 mapových listů, 32 571 hvězd do 7,75 mag, 1 847 mlhovin a galaxií
Trilogie atlasů	Celkem přes 250 000 hvězd v barevném 4spektrálním kódování
Využití v N A S A	Navigační mapy pro astronauty projektů Mercury, Gemini a Apollo
Observatoř Skalnaté Pleso	1 751 m n. m., zrcadlový teleskop Zeiss 600 mm
Meteorologie	Atlas horských mraků (1953, unikátní fotografické dílo)

Antonín Bečvář

Antonín Bečvář

Obsah hesla

Antonín Bečvář (1901–1965): Architekt tatranské astronomie a tvůrce hvězdných atlasů

1. Mládí a cesta do Tater #

2. Hrdinská stavba observatoře na Skalnatém Plese (1941–1943) #

3. Životní dílo: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948) #

4. Návrat do Čech a odkaz #

5. Zdroje a reference #

RNDr. Antonín Bečvář – Astronomická kartografie, astrografie na Skalnatém Plese a atlasy oblohy

1. Založení observatoře Skalnaté Pleso (IAU kód 056) #

2. Matematická kartografie Atlasu Coeli 1950.0 #

3. Trilogie pozičních atlasů (Atlas Eclipticalis, Borealis, Australis) #

4. Akademické reference #

Literatura a vědecké reference

AstroHub Podpora

Váš nákupní košík

Antonín Bečvář

Obsah hesla

Antonín Bečvář (1901–1965): Architekt tatranské astronomie a tvůrce hvězdných atlasů

1. Mládí a cesta do Tater #

2. Hrdinská stavba observatoře na Skalnatém Plese (1941–1943) #

3. Životní dílo: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948) #

4. Návrat do Čech a odkaz #

5. Zdroje a reference #

RNDr. Antonín Bečvář – Astronomická kartografie, astrografie na Skalnatém Plese a atlasy oblohy

1. Založení observatoře Skalnaté Pleso (IAU kód 056) #

2. Matematická kartografie Atlasu Coeli 1950.0 #

3. Trilogie pozičních atlasů (Atlas Eclipticalis, Borealis, Australis) #

4. Akademické reference #

Literatura a vědecké reference

Související hesla v AstroWiki

AstroHub Podpora

Váš nákupní košík