Srdce české astronomie – historická i moderní observatoř založená bratry Fričovými roku 1898, domov dvoumetrového Perkova dalekohledu.

Obsah hesla

[Rejstřík]

1.Příběh vzniku: Sen bratří Fričů
2.Pýcha observatoře: Dvoumetrový Perkův dalekohled
3.Výzkumná oddělení světového věhlasu
4.Zdroje a reference

Astronomický ústav AV ČR a observatoř Ondřejov

Observatoř Ondřejov je hlavním vědeckým pracovištěm Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (AsÚ AV ČR) a historickým i moderním centrem české profesionální astronomie. Nachází se na vrchu Žalov u obce Ondřejov přibližně 35 km jihovýchodně od Prahy v nadmořské výšce 528 metrů.

Areál observatoře představuje unikátní spojení špičkového moderního astrofyzikálního výzkumu a chráněné kulturní památky – nádherného secesního parku se vzácnými dřevinami a historickými kopulemi z počátku 20. století.

1. Příběh vzniku: Sen bratří Fričů #

Historie ondřejovské observatoře je dojemným příběhem lásky k vědě a bratrského pouta.

V roce 1898 zakoupil český průmyslník, mecenáš a amatérský astronom Josef Jan Frič (1861–1945) pozemky na vrchu Žalov. Spolu se svým mladším bratrem Janem Ludvíkem Fričem (1863–1897), který předčasně zemřel na zánět slepého střeva, snili o vybudování moderní české hvězdárny. Josef Jan Frič se rozhodl tento společný sen naplnit na uctění bratrovy památky.

Výstavbu navrhl slavný secesní architekt Josef Fanta (autor secesní budovy Hlavního nádraží v Praze). Byly postaveny dvě historické kopule (Centrální a Západní) a Frič vybavil hvězdárnu špičkovými přístroji vlastní výroby. Dne 28. října 1928, při příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky, věnoval Josef Jan Frič celou fungující observatoř československému státu a Univerzitě Karlově.

2. Pýcha observatoře: Dvoumetrový Perkův dalekohled #

Nejvýraznější dominantou celého ondřejovského areálu je obří stříbrná kopule ukrývající Perkův dalekohled:

Byl uveden do provozu v roce 1967 při příležitosti konání XIII. generálního shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze.
Nese jméno významného českého astronoma doc. Luboše Perka (1919–2020), který se o jeho stavbu klíčově zasloužil.
Největší dalekohled v České republice: Primární parabolické zrcadlo (vyrobené firmou Carl Zeiss Jena) má průměr úctyhodné 2 metry (200 cm) a celá pohyblivá konstrukce dalekohledu váží 84 tun.
Vědecké zaměření: Dalekohled se specializuje na vysoko-rozlišující spektroskopii stelárních atmosfér. Zkoumá horké hvězdy se závoji plynu (hvězdy typu Be), těsné dvojhvězdy a proměnné hvězdy. Od roku 2019 je propojen se špičkovým optickým spektrografem ESPaDOnS a novým chlazeným echelle spektrografem pro přesné měření hvězdných magnetických polí.

3. Výzkumná oddělení světového věhlasu #

Astronomický ústav v Ondřejově dosahuje světových výsledků v několika klíčových disciplínách:

Meziplanetární hmota a bolidy: Ondřejov je světovou kolébkou systematického výzkumu meteorů a bolidů. Zdejší vědci pod vedením Zdeňka Ceplechy a Pavla Spurného vybudovali celosvětově unikátní síť kamer a jako první na světě spočítali přesnou dráhu a nalezli úlomky meteoritu Příbram (1959).
Sluneční oddělení: Sleduje sluneční aktivitu, erupce, sluneční vítr a protuberance pomocí velkého horizontálního slunečního dalekohledu HSFA-2 a radioteleskopů monitorujících sluneční radiové záblesky.
Galaktická a relativistická astrofyzika: Teoretické modelování procesů v akrečních discích černých děr, neutronových hvězd a dynamiky hvězdokup.

4. Zdroje a reference #

Frič, J. J. (1930). Pamětní spis o vzniku a věnování Ondřejovské hvězdárny. Praha.
Hadrava, P. (ed.) (1998). Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Astronomický ústav AV ČR.
Štefl, S., et al. (2000). The 2-m Telescope of the Ondřejov Observatory. Proc. SPIE.

Odborný astrofyzikální text včetně stavových rovnic, efemerid a spektrální klasifikace.

Profi režim

Observatoř Ondřejov (AsÚ AV ČR) – Optomechanika 2m Perkova teleskopu a bolidová instrumentace

1. Geografické souřadnice a geodetické parametry #

Poloha centrální kopule: $49^\circ 54' 38'',\text{N}$ , $14^\circ 46' 53'',\text{E}$ .
Nadmořská výška: $528,\text{m n. m.}$
Kód observatoře IAU: 557 (Ondřejov).
Geologické podloží: Říčanská žula s vysokou mechanickou stabilitou pro základy pilířů dalekohledů.

2. Optická konfigurace 2m Perkova dalekohledu #

Apertura primárního zrcadla M1: $D = 2.00,\text{m}$ (efektivní průměr $1.96,\text{m}$ z důvodu fazety).
Tloušťka zrcadla: 300 mm (hmotnost monolitického disku 2 340 kg ze skla Duran 50).
Ohnisková vzdálenost primáru: $f_1 = 9.00,\text{m}$ ( $f/4.5$ ).
Ohniskové konfigurace:
1. Primární ohnisko: $f = 9.0,\text{m}$ (původně fotografická komora, dnes minimálně využíváno).
2. Cassegrainovo ohnisko: $f = 29.0,\text{m}$ ( $f/14.5$ ), lineární měřítko $7.1,\text{arcsec/mm}$ .
3. Coudé ohnisko: $f = 63.5,\text{m}$ ( $f/31.75$ ), měřítko $3.25,\text{arcsec/mm}$ , vyvedené do temperovaného suterénu s masivním echelle spektrografem.
Montáž: Rovníková vidlicová montáž německého typu vyrobená Carl Zeiss Jena (celková pohyblivá hmotnost 84 tun).

3. Spektrografická instrumentace v Coudé ohnisku #

Echelle spektrograf: Horizontální mřížkový spektrograf v Coudé ohnisku s reflexní mřížkou Richardson Grating Lab ( $1200,\text{čar/mm}$ , zábleskový úhel $17^\circ 27'$ ).
Kamera OES (Ondřejov Echelle Spectrograph):
- Detektor: Kryogenní chlazená CCD kamera PyLoN $2048 \times 2048$ (velikost pixelu $13.5,\mu\text{m}$ ).
- Spektrální rozsah: $375 - 900,\text{nm}$ ve 52 echelle řádech.
- Spektrální rozlišení: $R = \frac{\lambda}{\Delta \lambda} \approx 40,000$ až $50,000$ .
- Využití: Měření dopplerovské tomografie cirkumstelárních disků Be hvězd a orbitálních elementů spektroskopických dvojhvězd.

4. Bolidová instrumentace a all-sky kamery #

Automatická digitální bolidová kamera (AFO): Vyvinutá v AsÚ AV ČR. Objektiv typu rybí oko Zeiss Distagon ( $f = 30,\text{mm}$ , $f/3.5$ ) zobrazující celou polokouli na fotosenzor $4096 \times 4096$ pixelů.
Časování a fotometrie: Rychlý fotonásobič vzorkující světelnou křivku bolidu s frekvencí 5 000 Hz (časové rozlišení 0.2 ms).
Závěrka: Rotační sektorová závěrka (kapitola) přerušující světelnou stopu bolidu 15× za sekundu, což umožňuje přímé změření rychlosti decelerace v atmosféře.

5. Akademické reference #

Hadrava, P. (ed.) (1998). Ondřejov Observatory 1898–1998. AsÚ AV ČR, Ondřejov.
Štefl, S., et al. (2000). High-resolution spectroscopy with the Ondřejov 2-m telescope. Proc. SPIE, 4008, 128.
Spurný, P., et al. (2007). Precise multi-instrument data on 45 fireballs. Asteroids, Comets, Meteors, Proc. IAU Symp.

Název pracoviště	Astronomický ústav AV ČR – Observatoř Ondřejov
Lokalita	Vrch Žalov, Ondřejov, okres Praha-východ (528 m n. m.)
Založení	1898 (bratři Josef Jan a Jan Ludvík Fričovi)
Věnování státu	28. října 1928 (k 10. výročí ČSR)
Největší přístroj	Dvoumetrový Perkův dalekohled (průměr zrcadla 200 cm)
Uvedení 2m teleskopu	1967 (při kongresu IAU v Praze)
Světové prvenství	Mateřská stanice Evropské bolidové sítě a meteorit Příbram (1959)

Kód I A U	557
Apertura Perkova teleskopu	2,00 m (paraboloid ze skla Duran 50, hmotnost 2,34 t)
Ohniska 2m dalekohledu	Cassegrain f/14,5 (29 m) a Coudé f/31,75 (63,5 m)
Spektrální rozlišení O E S	R = 40 000 až 50 000 (375–900 nm)
Bolidové fotometry	Vzorkování světelných křivek 5 000 Hz (časové rozlišení 0,2 ms)
Sluneční radioteleskopy	Paraboly 10 m a 7,5 m (frekvence 0,8 až 4,5 GHz)
Status areálu	Národní kulturní památka a památkově chráněný secesní park

Astronomický ústav AV ČR a observatoř Ondřejov

Astronomický ústav AV ČR a observatoř Ondřejov

Obsah hesla

Astronomický ústav AV ČR a observatoř Ondřejov

1. Příběh vzniku: Sen bratří Fričů #

2. Pýcha observatoře: Dvoumetrový Perkův dalekohled #

3. Výzkumná oddělení světového věhlasu #

4. Zdroje a reference #

Observatoř Ondřejov (AsÚ AV ČR) – Optomechanika 2m Perkova teleskopu a bolidová instrumentace

1. Geografické souřadnice a geodetické parametry #

2. Optická konfigurace 2m Perkova dalekohledu #

3. Spektrografická instrumentace v Coudé ohnisku #

4. Bolidová instrumentace a all-sky kamery #

5. Akademické reference #

Literatura a vědecké reference

AstroHub Podpora

Váš nákupní košík

Astronomický ústav AV ČR a observatoř Ondřejov

Obsah hesla

Astronomický ústav AV ČR a observatoř Ondřejov

1. Příběh vzniku: Sen bratří Fričů #

2. Pýcha observatoře: Dvoumetrový Perkův dalekohled #

3. Výzkumná oddělení světového věhlasu #

4. Zdroje a reference #

Observatoř Ondřejov (AsÚ AV ČR) – Optomechanika 2m Perkova teleskopu a bolidová instrumentace

1. Geografické souřadnice a geodetické parametry #

2. Optická konfigurace 2m Perkova dalekohledu #

3. Spektrografická instrumentace v Coudé ohnisku #

4. Bolidová instrumentace a all-sky kamery #

5. Akademické reference #

Literatura a vědecké reference

Související hesla v AstroWiki

AstroHub Podpora

Váš nákupní košík